úterý 30. září 2014

Přiznání

Nějak jsem přemýšlela o čem psát – tady na pláži je totiž pěkná nuda! Trochu se teď zkazilo počasí tak nechodí moc lidí a tak není co dělat akorát si pořád čtu a nudíme se…

No ale pak jsem si uvědomila že přece jenom je něco z čeho se chci vypsat… Je to trochu osobnější téma ale na druhou stranu to s tímhle (a předchozím) blogem souvisí… U jednoho z předchozích článků se objevily komentáře o tom že jsem zhubla… Děkuju děkuju! :) Když si člověk tak dlouho (pět let!) píše blog a často se fotí tak je každý váhový výkyv zaznamenán a všichni si toho všimnou… Stejně to bylo tři roky zpátky (třeba tady) když jsem zhubla – spousta lidí mi psalo jak jsem to dokázala… No byla jsem čtrnáct dní v nemocnici nemohla jsem jíst přecházela jsem jeden vztah rozešla jsem se a skočila do nového vztahu a pak v Holandsku jsem šetřila a neutrácela za jídlo… Je tohle odpověď o kterou někdo stojí? Když to nemá nic společnýho s ó-tak-módním zdravým stylem a běháním? (ehm pochopte prosím že trochu přeháním ale na druhou stranu už mě to nebaví) No nevím… Pak se to ale začalo přehoupávat na druhou stranu a loni na jaře jsem začala přibírat (tady)… To teda na blogu komentovalo jen pár anonymů (dorazil mě ten co mi napsal že mám zkusit běhat že se tím hubne – jako vážně tyjo neřikej to sem nevěděla! :D ) ale ty diskuze na nyxu byly zase výživný… Nejvíc mě dorazil rozbor mojí tloušťky s tím že to je divný že sem přibrala tak rychle ale že to určitě nemůže být z léků protože člověk tlustej kvůli lékům vypadá jinak… V tý době se můj předchozí blog už úplně odtrhnul od reality a tak sem dělala usměvavý fotky a četla si komentáře jak jsem šťastná – a k tomu jsem brala antidepresiva… Takovej ten typ po kterym máte neovladatelnej hlad – takže jsem dost přibrala… A do toho někdo rozebírá že já určitě nemůžu být tlustá kvůli lékům! Co jsem přestala brát prášky tak zase hubnu – ačkoliv dolů to jde vždycky hůř než nahoru :D Ale nic jinýho jsem pro to (zatím) neudělala… Ale je mi dobře – jako jasně že bych potřebovala zhubnout víc a hlavně zesílit – ale důležitější je že je mi dobře „v hlavě“… A řeknu vám že když si vezmu jak mi bylo než jsem ty prášky začala brát tak mi opravdu pomohly… A nějaký kilo navíc byl nejmenší problém… 
Řekla jsem si že tenhle blog bude skutečnej a nebudu ho plnit tím co bych chtěla aby byla pravda a vytvářet tak obraz sama sebe odtrženej od skutečnosti… Takže jo byla sem na antidepresivech – přibrala sem – už nejsem – zhubla sem… Jednoduchý…
Deprese je něco o čem se nemluví a jít k psychiatrovi je tajemství a brát antidepresiva je ostuda… Bože tohle mě tak štve! Protože deprese je nemoc která se dá léčit – když má člověk angínu tak se taky nestydí za to že bere antibiotika… A stejně se k tomuhle vyjadřuju až teď tři čtvrtě roku po tom co jsem ty prášky přestala brát… Hanba mi!
A co jsem tím - kromě doznání - chtěla říct? Blogeři (a teď teda mluvím hlavně o těch fashion nebo prostě těch kde se autoři fotí) jsou obyčejný lidi… Mají často dost vlastních problémů a to co ukazují na blozích je jen kousek skutečnosti… Nevíte o jejich problémech a nemocech a o tom co je trápí – na blog si každý dá jen to hezké… Je to taková pozitivní masáž… Mě už tohle nebaví a i když chci i nadále postovat svoje fotky tak vám nebudu ukazovat jen to hezký co se mi děje…
A fotky – tyhle se F. extra povedly mám z nich vážně radost :)


Tak jsem se vypovídala :) 

Mějte se krásně!
Alice

14 komentářů:

  1. ty jo, tohle je dost silnej clanek.. jsem rada, ze jsi nasla odvahu se podelit. a taky jsem rada, ze uz ti je lip :) Market

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuju moc! a trvalo mi to no ale pak jsem si řekla že to má cenu...

      Vymazat
  2. Já jsem měla manidepresivní psychózu. Když sem to někde řekla, lidi mě dali pokoj a byl klid:D aspoň nějakej klad to mělo:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to je teda síla no... doufám že minulej čas napovídá dobře že jsi v pohodě! :)

      Vymazat
  3. Moc pekne napsano a take: moc ti to slusi! Fotky jsou skvele. A kdo resi kila, at si resi.

    OdpovědětVymazat
  4. palec hore, za to, ze si sa dokazala podelit so svetom o svoje problemy. hoci to nevyzera, ja som velky introvert a o svojich problemoch mam casto problem hovorit aj s rodinou/najblizsimi. moj blog je praveze taka terapia pre mna - pisem tam len o peknych a stastnych veciach a ked som smutna, alebo mam nanic den, zlepsi mi to naladu...takisto som si tam zakazala stazovat sa, lebo niekedy mam pocit, ze to je domena nas Slovakov :D stazovat sa a nadavat na vsetko.
    som tvoja pravidelna citatelka a mam pocit, ze odkedy si v Grecku, posobis prirodzene stastnejsie, uvolnenejsie a podla mna si opeknela (a nezalezi na tom kolko mas kg ;) )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. proto mám taky tvůj blog ráda :) a takový jsou i Češi :D a děkuju moc! jsem teď vážně šťastná a tady je prostě dobře - i když je práce někdy uplně šílená :D

      Vymazat
  5. Jsem rada, ze jsi mrchu depku prekonala, gratuluju:) J.

    OdpovědětVymazat
  6. si úžasná a ďakujem, že si sa takto otvorila! tvoj blog milujem, si mi inšpiráciou nielen v obliekaní a štýle života, ale hlavne v tom, ako si ideš za svojím snom. :)!!! prajem krásny deň, kočka!
    ps:aj vďaka tebe som v lete bola skoro celé leto v španielsku, kam som sa chystala tri roky. ďakujeeem :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tyjo děkuju moc za takovej komentář jsi zlatá a děláš mi hroznou radost! děkuju!

      Vymazat